Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Jak najít seriózního chovatele?
Konečně padla volba na určité plemeno. Teď stojí budoucí majitel psa před novým problémem: Kde najít seriózního chovatele, který toto plemeno chová?
Existuje několik možností, jak získat adresy chovatelů: vydatným zdrojem jsou drobné inzertní rubriky v odborných psích časopisech a rovněž chovaelské kluby 

Jak navázat kontakt
Pokud se některý chovatel dostal do užšího výběru, je na programu první telefonát. Vylíčíme mu, oč nám jde, a informujeme se, zda příslušný chovatel vůbec má štěňata na prodej. Někdy musíme na štěně čekat několik měsíců nebo dokonce rok. Komu skutečně záleží na zdravém psovi s pevnou povahou a chce ho získat jen od určitého chovatele, měl by s touto čekací dobou počítat.
Pokud má chovatel skutečně štěňata na prodej, dohodneme s ním termín návštěvy. Seriózní chovatelé, kteří nemají co skrývat, souhlasí i s brzkými termíny. To, že třeba nepřistoupí na neohlášenou návštěvu, nemusí být vždy špatné znamení. Koneckonců i chovatelé psů mají svůj soukromý život a netouží po tom, aby je ve dne v noci obtěžovali milovníci psů.

Chovatel by měl být sympatický
Návštěva u chovatele je velmi důležitá: první kontakt většinou rozhoduje o sympatii a antipatii. Je nesmírně důležité, zda chovatel psů působí sympatickým a seriózním dojmem. První dojem může být samozřejmě i klamný. Přesto zásadně nedoporučujeme kupovat psa od chovatele, který na nás už na první pohled působí pochybně.
Dále bychom se měli snažit udělat si neutrální představu o jeho chovu. Jak jsou psi umístěni? Jak chovatel přistupuje k čistotě a hygieně? Jsou psi zjevně zdraví, nebo vykazují známky chorob? Jak čtvernožci reagují na chovatele a na neznámou návštěvu?

Používejte oči, uši i nos!
Chovné podmínky jsou velmi důležitým faktorem: spokojení psi potřebují vhodné prostředí, pravidelný výběh a kontakt se svými vztahovými osobami. Pokud jsou chovná zvířata držena výlučně v kotcích a reagují bázlivě nebo agresivně, když se k nim přiblížíme, je to špatné znamení.
Čistá psí domácnost nesmí nepříjemně páchnout. Psi samozřejmě mívají výrazný pach, který je ještě intenzivnější, když je zvíře mokré - ale u chovatele to nikdy nesmí "páchnout až do nebes".
Rozumí se samo sebou, že by i psi měli působit upraveným dojmem. Špína či usazeniny v očích, nose a v oblasti konečníku mohou svědčit o nedostatečné péči a případně i chorobách. Měli bychom si dobře všímat i stavu srsti psů.
Vztah mezi psem a chovatelem je rovněž velmi důležitý. Zodpovědný chovatel má vždy blízký kontakt ke svým zvířatům. Většina amatérských chovatelů plně integruje psy do svého rodinného života a pečuje o jejich včasnou socializaci. Pokud jsou psi chováni v kotcích, měli bychom aspoň očekávat, že s nimi chovatel chodí denně na procházku a často jim dopřává pohlazení.

Zvířecí rodiče
Je vždy výhodné, když si před koupí štěněte můžeme prohlédnout jeho rodiče. Ti nám poskytnou představu, jak bude štěně později vypadat, a dokonce nám mohou napovědět něco o jeho pozdějších povahových vlastnostech.
Bohužel nebývá vždy možné prohlédnout si otce štěněte. Mnozí chovatelé nemají vlastní krycí psy nebo vyhledávají "cizí krev", aby rozšířili genpool vlastních psů. Proti této metodě nelze v zásadě nic namítat. Možná má chovatel fotografie nebo dokonce videofilm hrdého otce svých štěňat.
Chovnou fenu bychom si ovšem měli prohlédnout v každém případě. Pokud byla štěňata odloučena od matky již ve věku několika týdnů a chovná fena není nikde vidět, měli bychom zaujmout skeptický postoj.

Ochota podávat informace
Seriózní chovatel bude dbát na to, aby zájemce o psa co nejpodrobněji informoval o plemenu, které chová. Ochotně vysvětlí, jak o psy pečovat, jak je krmit, a případně poskytne i pár tipů k výcviku nebo adresu vhodného psího cvičiště. Mnoho chovatelů je ochotno odpovídat na otázky i po prodeji štěněte a rádi novopečenému majiteli pomohou, když neví, jak dál.
Dále chovatel zájemci oznámí, že již štěňata byla očkována a několikrát odčervena (v závislosti na věku). Kupec psa se dozví, kdy má dojít k opakovanému očkování a novému odčervení.
Pokud kupujeme psa s průkazem původu, měli bychom zkontrolovat, zda rodokmen skutečně pocházejí od uznávané organizace (logo ČMKU a FCI) nebo zda vznikl na základě fantazie chovatele v domácí laserové tiskárně (v případě pochybností se raději přeptáme, třeba v redakci časopisu Svět psů).
Informace, které by měl poskytnout zájemce...
Ochota podávat informace se samozřejmě netýká jen chovatele. I zájemce o psa by měl poskytnout otevřeně a upřímně informace o svých zkušenostech se psy a vysvětlit, co od svého budoucího psa očekává. V žádném případě by neměl považovat za zvědavost, když mu chovatel začne klást soukromé otázky. Bytové poměry, finanční situace a životní rytmus jsou důležité faktory, které značně ovlivňují chov psů. Zodpovědný chovatel chce mít jistotu, že jeho psi přijdou do dobrých a kompetentních rukou.

Pozor na neseriózní nabídky!
Zdravý pes s pevnou povahou a dobrými původem samozřejmě není nijak levný. Kdo se rozhodne pro koupi čistokrevného psa, musí zaplatit v průměru 5000 až 15.000 korun. Tato vysoká cena má své oprávnění: seriózní chov je velmi náročný jak časově, tak finančně. Kdyby chovatel přičetl k nákladům na krytí, na veterináře a na krmení ještě hodinovou mzdu za probdělé noci a práci investovanou do vrhu, musela by být kupní cena za štěně ještě mnohem vyšší.
Navzdory tomuto prokazatelnému složení průměrné kupní ceny existují chovatelé, kteří nabízejí údajně čistokrevné psy za doslova směšné ceny. Stačí, když se podíváme do inzertní části v denním tisku: najdeme tam nabídky čistokrevných psů za 2000 korun, a někdy vám chovatel dokonce nabízí, že vám zvíře doveze až domů. Nemusíte být ani znalcem kynologické scény, aby vás napadlo, že tady není něco v pořádku.
Masové rozmnožování a nestydatí obchodníci se zvířaty, kteří mladé psy skupují na inzerát, nebo je sami množí, se v posledních letech vyskytují stále častěji. Někteří z nich nabízejí i deset, patnáct nebo více plemen.

Nekupujte ze soucitu!
Naléhavě vám radíme, abyste na takové pochybné nabídky nepřistupovali. Mnoho psů nabízených za tyto dumpingové ceny trpí chorobami nebo mají nevyrovnanou a bázlivou povahu. Často pocházejí z nuzných poměrů, byli příliš brzy odloučeni od matky a mají za sebou trpkou pouť po tržištích v kufru auta. Taková traumata se na psu vždy podepíší.
Samozřejmě vám obchodník se psy otevřeně nepřizná, že štěňata pocházejí z rozmnožovací stanice na nějakém zadním dvorku a že byla odtržena od matky již v útlém věku pěti týdnů. Možná vám dokonce ukáže i fenu, která je údajně matkou vrhu. Ve skutečnosti bývají štěňata často podstrčená. Jakmile jsou prodána, leží tatáž fena už za několik dnů v kotci s novým vrhem...
I když je nám smutně hledícího psíka v kotci masové rozmnožovny líto, neměli bychom od nestytadého chovatele odkoupit třeba jen jediného psa. Nákup ze soucitu jen podpoří jeho obchod a právě koupené štěně bude okamžitě nahrazeno novým trýzněným tvorečkem.
Milovníci psů mají jen jednu možnost, jak obchodníkům se zvířaty ztížit jejich obchod, a ta spočívá v tom, že za žádných okolností nebudou uzavírat obchody s podezřelými osobami. 

 

 

Poskytněte mu trvalý domov!
Ůtulky pro zvířata jsou přeplněné. Překypující chov posledních let, zvýšené daně ze psů určitých plemen a rostoucí nepřátelství vůči psům ze strany obyvatelstva přispěly k tomu, že teď sedí za mřížemi tisíce čtvernožců.
Kdo prochází chodbami psích útulků a očekává pohled na samé křížence, bude překvapen: často na něj z kotců hledí smutné oči oblíbených plemenčistokrevných psů.

Krasavci s drobnými chybičkami
Mnozí čtyřnozí hosté zvířecích útulků za sebou mají pohnutou minulost. Někteří již prošli rukama četných majitelů, jiné jejich vztahová osoba jednoduše odložila, protože se musela přestěhovat nebo nevěděla, kam umístit své domácí zvíře během dovolené.
Někteří psi mají s lidmi velmi špatné zkušenosti: bití, zanedbávání a závažné chyby při chovu jsou bohužel dosud mnohem rozšířenější, než bychom snad očekávali.
Negativní zkušenosti někdy zanechají hluboké stopy. Traumata mohou vést k tomu, že pes začne být nečistotný, kousat ze strachu nebo pojme hlubokou nedůvěru k lidem. Tyto poruchy chování najdeme i u psů v útulcích - což samozřejmě neznamená, že všichni psi umístění přechodně v útulku vykazují problémové chování.

Chápaví majitelé
Traumatizovaní psi potřebují láskyplného a chápavého majitele, který bude citlivě přistupovat ke strachu svého nového kamaráda. S trpělivostí a důsledností můžeme mnoha deprimovaným psům vrátit sebevědomí a podpořit návrat jejich správného chování.
Kdo pojme chvályhodné rozhodnutí poskytnout domov "zatíženému" psovi, měl by být pro tento úkol dostatečně zralý a měl by ho dovést až do úspěšného konce. Pokud pes znovu skončí v útulku, protože se jeho nový majitel přecenil, neznamená to pro něj žádnou pomoc. Naopak: utrpěl nové zklamání a jeho poruchy chování se ještě upevní.

Vyplatí se návštěva
Naštěstí se v psích útulcích neodehrávají jen dramata: často mívá přijetí psa z útulku pozitivní výsledky a vyvine se z něj harmonický vztah mezi psem a člověkem. Mnozí majitelé nalezli svého čtyřnohého miláčka v útulku a jsou se svou volbou navýsost spokojeni.
Před návštěvou útulku bychom si měli ovšem dobře rozmyslet, který pes pro nás osobně přichází v úvahu. Sedmdesátikilogramový kolos se nehodí do dvoupokojového bytu, který je navíc v pátém patře paneláku, a pes, který miluje pohyb, by měl skončit v rukou sportovního majitele.
Pokud jsme si ujasnili, jaký typ psa (velikost, stáří, temperament) se k nám hodí, můžeme začít hledat. Možná sedí váš nejvěrnější přítel jen několik kilometrů odtud v útulku a čeká na vás...

 

    

 

 

Který by to měl být?
Kterého si vybrat?
Při pohledu do bedny s čerstvým vrhem se milovníkovi psů rozbuší srdce. Štěňata spí těsně přitulená k sobě; malá bříška naplněná mlékem se pravidelně zdvíhají a klesají. Drobní čtyřnožci jsou prostě nepopsatelně roztomilí. Nejraději bychom si je odvezli domů všechny.
Bohužel není sen o vlastní psí smečce dopřán každému. Je třeba si vybrat jednoho pejska... Kriticky kloužeme pohledem po malých chlupatých kuličkách. Černá, černobílá, nebo snad nakonec ta s tou legrační kresbou na hrudi...? Zmocňuje se nás bezradnost. Které štěně si vybrat?

Ať si vybere pes!
Vlastně bychom se měli rozhodnout pro štěně, které se nám nejvíc líbí hned na první pohled. Pokud jsou zvířata už trochu starší a reagují na cizí návštěvy, doporučuje se dobře sledovat jejich chování. Někdy se stane, že se k vám jedno ze štěňat samo přibatolí. To je většinou dobré znamení. Pokud pes pocítí spontánní sympatie vůči neznámému člověku, cítí se k němu z neznámého důvodu přitahován. To je slibná základna pro budoucí společný život. - Za předpokladu, že náklonnost je vzájemná.

Sledování chování zvířat
V každém vrhu existují aktivní, klidná i obzvlášť přítulná štěňata. Zájemci o psa by měli mít v každém případě dost času na rozhodování a na důkladné sledování chování psích sourozenců. Jakmile si štěňata zvyknou na přítomnost návštěvy, zpravidla přejdou k dennímu pořádku. Dovádějí spolu, klidně pobíhají a hrají si se všemi možnými předměty.

Tohle se o vše zajímá
Chování štěňat při hře hodně napoví o vrozených povahových vlastnostech. Je sice nepochybné, že se psí povaha dá formovat i vnějšími vlivy jako socializací, výcvikem a prostředím, ale přesto nelze popřít, že určité základní předpoklady dostává takříkajíc do vínku: bázlivá nebo extrémně introvertní štěňata se jen v nejvzácnějších případech promění v sebevědomé a nebojácné psy. Malí rváči bývají i v dospělosti dosti dominantní.

Důležitá je rada chovatele
Jelikož zájemce o psa nemívá mnohdy dostatek času a dvouhodinová návštěva v žádném případě nestačí k tomu, aby si vytvořil o jednotlivých štěňatech dostatečnou představu, měl by si důkladně promluvit s chovatelem a několikrát navštívit vrh, než se definitivně rozhodne.
Chovatel zná štěňata od narození. Dobře ví, který pejsek je nejsebevědomější a který se chová spíše zdrženlivě. Vždyť sleduje psí drobotinu denně při jídle i při hrách. Radě zkušeného chovatele bychom měli důvěřovat - i když nám třeba nedoporučí právě to štěně, které nám padlo do oka. Dobrý chovatel cítí, zda se k sobě pes a zájemce hodí nebo ne. Pokud se obává, že budoucí majitel nemá dostatek zkušeností na to, aby zvládl vysloveně dominantního psa, doporučí mu možná vyrovnanější fenu.

"Ošklivé káčátko"
V některých vrzích se vyskytne štěně, které se velice liší od ostatních sourozenců. Zatímco ostatní štěňata zvědavě běží k cizímu návštěvníkovi, krčí se bázlivě pod pohovkou v obývacím pokoji a odmítá vylézt. Ignoruje hru ostatních psů a ze zálohy ho nevyláká ani pamlsek.

Tohle zase jen klidněpozoruje
Často si právě takové štěně získá srdce zájemce. "Ten je ale roztomilý!... A tak plachý," myslí si člověk a zatouží sevřít toho zdrženlivého drobečka do náručí.
I když bezmocné štěně probouzí v člověku ochranitelský instinkt, nedoporučuje se brát si právě tohle štěně. Mladí psi, kteří se instinktivně schovávají a stahují do ústraní, patří do zkušených rukou a nikdy k nezkušenému majiteli.
Z bázlivosti a introvertnosti se snadno může vyvinout nesmírně problematické celkové chování. U takových psů se často může projevit kousání ze strachu, nečistotnost a jiné poruchy chování, pokud člověk včas kompetentně nezačne působit na jejich nejistou povahu.
Člověk, který se psy nemá žádné zkušenosti, by se měl rozhodnout pro vyrovnané přímočaré štěně, které se již v prvních týdnech života projevuje jako nekomplikované a snášenlivé.

Pes, nebo fena?
V neposlední řadě zde hraje roli samozřejmě i pohlaví psa. Chceme fenu, nebo psa? Bohužel není možné vyjmenovat zásadní povahové vlastnosti, které by byly stoprocentně vázány na pohlaví: obecně se ovšem vychází z toho, že psi mají spíše sklony k dominantnímu chování a snáze se pouštějí do rvaček. Feny bývají více vázány na rodinu a jsou i přítulnější. Ve skutečnosti se však tyto základní tendence překrývají: existují i nadmíru dominantní feny, které se nevyhýbají žádnému sporu, a psi, kteří se chovají skromně a mírumilovně.
Kdo si koupí fenu, měl by vědět, že bude dvakrát do roka hárat. Během hárání působí na všechny psy v okolí doslova neodolatelnou přitažlivostí, což může být pro majitele dosti nepříjemné. Jelikož háravost souvisí s krvavě-hlenovitým výtokem z pochvy, měli bychom pro jistotu zakrýt autosedačky i cenné kusy nábytku.

Těžké rozhodování
Pokud nepočítáme s chovem, můžeme dát fenu kastrovat. Hormonální injekce, které posunou nebo potlačí háravost, nejsou trvalým řešením. Veterináři v současné době zastávají názor, že feny kastrofané před první háravostí onemocní podstatně méně často zhoubnými nádory cecíků než nekastrovaná zvířata. Nástup prvního cyklu již toto nebezpečí zvyšuje o 25 procent.

Šťastně spolu
Člověk by se měl zamyslet nad mnoha věcmi, než se definitivně rozhodne pro svého budoucího psa. A to je také dobře. Kdo se před koupí psa pečlivě informuje a dobře uváží, jaké základní předpoklady může svému čtvernožci nabídnout a co od něj očekává, vytváří ty nejlepší podmínky harmonického partnerství. Opakované návštěvy chovatele, podrobné dotazy a těsný kontakt ke štěněcí skupině určitě pomohou najít toho nejvhodnějšího psa. 

 

 

Velký den je tady.
Konečně si můžeme přivézt domů štěně! To, co je pro nás důvodem k radosti, znamená pro malého pejska rozrušení a bolest z odloučení.
Zničehonic je odtržen od matky a sourozenců. Jeho vztahová osoba, chovatel, je rovněž pryč a prostředí, na které je zvyklý, je náhle vystřídáno řvoucí plechovou bednou na čtyřech kolech. Takový zážitek je pro malého psa šokem, s nímž se musí těžce vyrovnávat.

Cesta
Štěně by mělo dostat poslední krmení několik hodin před očekávanou jízdou autem. Plný žaludek zatěžuje organismus a může způsobit, že se štěněti z neobvyklých pohybů vozidla a z rozrušení udělá špatně. V takových případech často dochází ke zvracení.
Jelikož štěně může z nervozity udělat i loužičku, měli bychom pro jistotu rozprostřít na sedadlo auta přikrývku, kterou můžeme později vyprat, a připravit si roličku papírových kuchyňských utěrek. Pak můžeme pozůstatky štěněcího rozrušení snadno odstranit.
Rozhodně bychom štěně neměli kárat, pokud se mu něco takového stane. Tím bychom ho ještě více znejistili a rozrušili a ničemu bychom tím neprospěli

Cestování bez stresu
Pokud pro psíka jedeme ve dvou, může se jeden z nás ke štěněti posadit a uklidňovat ho. Láskyplné promluvy, jemné hlazení a nabízení zajímavých nových hraček mu mohou pomoci snáze překonat bolest z odloučení.
Při delších jízdách musíme dělat častější krátké přestávky, aby si štěně odpočinulo a nadýchalo se čerstvého vzduchu. Přitom mu můžeme dát také napít čerstvé vody. Kdo nechce být odkázán na prodejny u benzinových pump, měl by mít v autě připravenou láhev vody z vodovodu a misku na pití.

Konečně doma!
Po příjezdu domů bychom měli štěněti nejprve poskytnout možnost, aby se vyvenčilo. Pokud se mu to podaří na požadovaném místě, musíme ho vydatně pochválit. Jestliže se první pokus nezdaří, také se kvůli tomu svět nezboří... Později budeme mít ještě dost času, abychom to se štěnětem nacvičili.
Nyní potřebuje malý pes čas a klid, aby se seznámil se svým novým revírem. V každém případě bychom měli zabránit tomu, aby se hned první den začali na roztomilé zvíře vrhat známí a příbuzní a zahrnovali ho mazlením. Nové domácí zvířátko si musí nejprve zvyknout na své nové prostředí a zorientovat se v něm.
Zda podnikavé štěně začne hned zkoumat neznámé prostředí, nebo zda si nejdřív raději zdřímne, to záleží na jeho stavu a temperamentu. Pokud působí unaveným dojmem, ukážeme mu jeho pelíšek a opatrně ho do něj uložíme. Po veškerém rozruchu štěně možná ihned tvrdě usne.

Budíky dělají zázraky
Citlivá štěňata někdy velice trpí ztrátou matky a ostatních sourozenců. Žalostné kňučení a srdcervoucí vytí signalizují smutek a velkou nejistotu. Novému majiteli v takových chvílích přebíhá mráz po zádech. Chtěl přece, aby se nový člen rodiny cítil dobře...
Budík schovaný pod polštář psího pelíšku může pomoci rychleji překonat bolest z odloučení. Tikání budíku připomíná štěněti bušení matčina srdce a dodává mu pocit tepla a bezpečí. Někteří psi se nechají uklidnit i pomocí plyšového zvířátka.
První noc bývá nejproblematičtější. I když jen těžko odoláme žalostnému kňučení osamělého psíka a nejraději bychom si ho vzali do postele a utěšovali ho, měli bychom si takový krok důkladně rozmyslet. Jakmile se štěněti jednou podaří proniknoute do vaší postele, bude si i v budoucnu nárokovat toto lákavé privilegium. Právě u velkých psích ras se může tento sporný návyk stát časem vážným problémem. Nebo si snad dokážete představit, že se budete krčit na úzkém proužku matrace, zatímco váš čtyřicetikilový psí obr si bude dělat pohodlí na zbylém prostoru postele?
Pokud nešťastné štěně nepřestává kňučet, můžeme si jeho pelíšek postavit k posteli a položit na něj ruku. Mnoho štěňat se pak uklidní a pokojně usne.

Na výzvědách
Když se štěně vyspalo, může se vydat na výzvědy: na nemotorných tlapkách se bude batolit bytem a zkoumat neznámý svět. Na prvních výpravách bychom měli štěně doprovázet, ukázat mu misky s krmením a s vodou a dávat pozor, aby nikde neudělalo loužičku.
Malí pejsci jsou nezkušení: okusují a žvýkají všechno, na co přijdou. K oblíbeným předmětům malých psů patří z neznámých důvodů zbrusu nové boty, drahé kožené pásky a cenné polštáře, a proto bychom je měli pro jistotu schovat mimo jejich dosah. Totéž platí pro křehké vázy nebo jiné předměty, které mohou snadno spadnout a rozbít se.

Nebezpečí
Z revíru štěněte bychom měli rovněž pro jistotu odstranit jedovaté rostliny. Štěňata ráda žvýkají zelené rostliny a polykají je, i když jejich chuť není nijak lákavá.
Nebezpečí představují i čisticí prostředky. Nezkušené štěně může vaše tablety do myčky na nádobí považovat za psí pamlsky nebo se napít čisticího prostředku. Důsledkem zvědavosti může být poleptání sliznic, prudké alergické reakce a životu nebezpečné otravy. Čisticí prostředky a léky je třeba vždy pečlivě zamykat!
Další problém, který může čerstvého majitele štěněte uvádět v zoufalství, jsou drobné předměty. Bohužel se často stává, že štěně drobný předmět polkne a musí být dopraveno na veterinární kliniku. Obzvlášť nebezpečné jsou jehly a špičaté předměty, které by se nikdy neměly volně povalovat po bytě.
Balkony a otevřená okna ve vyšších patrech někdy svádějí štěňata k odvážným experimentům. Neměli bychom riskovat a nikdy nesmíme nechávat nezkušené štěně bez dozoru v místech, odkud může spadnout.

Náš pes se zařizuje
I když jsme si dlouho lámali hlavu, kde by měl stát psí košík, a myslíme si, že jsme konečně našli to nejlepší místo, může se stát, že si o tom štěně bude myslet něco úplně jiného. Většinou si čtvernožec vybere své oblíbené místečko sám a snaží se co nejčastěji na něm odpočívat.
Psi rádi lehávají na místě, kde není průvan a odkud pohodlně přehlédnou větší část svého revíru. Tmavé rohy, kouty s průvanem a místa vzdálená veškerému dění jsou pro psa naprosto nepřitažlivá.
Pokud to jde nějak zařídit, měli bychom psí košík skutečně umístit tak, aby se v něm štěně od začátku cítilo dobře. Sice existují dekorativnější předměty než psí košík, ale majitel zvířete musí umět přistupovat na kompromisy...